AZAVAK

Azavak je přírodní plemeno, které po mnoho staletí chovají v čistokrevné formě kočovné kmeny Tuaregů v jižních částech Sahary a přilehlých oblastech sahelu. Ve své domovině byl azavak používán zejména k lovu zvěře - od zajíce až po antilopu. Je nejen rychlý, ale i velmi vytrvalý, schopný snášet horko, žízeň i hlad. Je využíván i jako pes hlídací - chrání tábořiště Tuaregů a jejich stáda před zloději a před šelmami. Několik psů prý dokáže zahnat i lva. Doprovází také ženy a děti při cestách pro vodu. Tuaregové si svých psů velice cení. Krásný a lovecky úspěšný pes je pýchou svého majitele. Je členem rodiny, může spát se svým pánem ve stanu. Co se ale týče krmení, z našeho hlediska se o psy Tuaregové příliš nestarají. I sami Tuaregové žijí skromně, jedí většinou jen jedenkrát denně večer. Skromnou stravu mají i jejich psi. V dobách hojnosti jsou to obilné placky nebo kaše, velbloudí nebo kozí mléko, datle, fíky. V době nouze jen polévka ze šrotu. Pouze po lovu dostane pes všechny vnitřnosti (které Tuaregové zásadně nejedí) a pak kosti. Tuaregové své psy systematicky cvičí pro lov. Jinak ale mají naprostou volnost, nikdy nejsou uvazováni nebo zavíráni. Aby azavak obstál v tvrdém kočovném životě, musí být schopen samostatného rozhodování, musí spoléhat především sám na sebe.
Tuaregové své psy nazývají OSKA nebo EIDI, což znamená něco jako svobodný, volný, nezávislý. Evropské pojmenování plemene AZAWAKH vzniklo podle údolí Azawakh, kde Evropané nalezli nejkrásnější psy. Vzhledem ke způsobu života Tuaregů bylo toto plemeno objeveno Evropany poměrně nedávno, první azavak byl dovezen do Evropy až v roce 1970. Do Československa přišli první azavaci v roce 1975 z jugoslávského chovu paní Vesny Sekalec. Prvními chovateli u nás byla paní Jindra Marečková, chovná stanice "z Počapelské stráně", která odchovala 5 vrhů a Hana Petrusová - "del Monte", která odchovala 4 vrhy. Dalšími významnými chovateli v historii chovu byli Václav Vaněk - "z Jasné Poljany" - 4 vrhy a Dana Kupková - "Faranda" (nově "Faranda Bohemia") - 7 vrhů.

Povahu azavaka nejlépe pochopíte, když se seznámíte (alespoň teoreticky) se způsobem života v Africe. Je to méně domestikované plemeno než většina ostatních plemen psů. Zachovává si některé reakce divokých zvířat - např. plachost jako první reakci na vše nové a nenadálé. Štěněti a mladému psovi je třeba se hodně věnovat, aby tuto plachost ztratil. Znamená to co nejčastěji štěně vodit mezi cizí lidi, do rušných ulic, zvykat ho na dotyky cizích lidí. Totéž se doporučuje pro výchovu všech plemen, ale u azavaka je nutné tyto zásady opravdu dodržet. Při tomto postupu z každého štěněte azavaka vyroste úplně normální bezproblémový společenský pes.
Ke své rodině je azavak mimořádně milý. Je velmi přítulný, něžný ve svých projevech lásky. Přitom ale nikdy není dotěrný. Nikdy např. svému pánovi neolizuje obličej, jak to dělávají jiní psi. K dětem své rodiny je velice hodný, ohleduplný a trpělivý. I k cizím malým dětem je hodný. K dospělým cizím lidem bývá většinou nedůvěřivý.
Azavak je velmi hravý až do vysokého věku. Je vždy ochoten s vámi "blbnout". Kromě aportování, vyhledávání schovaných předmětů apod. jsou u nás nejoblíbenější hry "na strašení". Psům ukážeme nějaký neznámý podezřelý předmět, se kterým skrytě pohybujeme nebo si nasadíme neznámý klobouk, zahalíme se do nenošeného kabátu, změníme krok a pohyby. Je to velká legrace hlavně pro nás, ale psi se baví také. Vědí, že to je jen legrace a hrají s námi. Rádi i aportují, hledají schovanou hračku apod.
S domácími zvířaty se azavak naučí žít ve shodě, pokud je k tomu veden. Naši psi kamarádí s naší kočkou, spí s ní v pelíšku, ani venku jí neublíží. Zvykli si i na morče, vždy si zvykli na všechny zvířecí nalezence nebo marody, kteří s námi přechodně bydleli v bytě - havrana, straku, lasici i králíka.

Azavak se dá naučit v podstatě vše co jiná plemena, vyžaduje ale jiný způsob výcviku, než se běžně používá např. u německého ovčáka. Nesnáší nátlak, cvičení ho musí bavit. Nesnáší bezduchý dril. I když např. 100% ovládá povel sedni, nemůžeme po něm chtít, aby tento cvik opakoval 10x za sebou. Při výchově a výcviku vyžaduje laskavý přístup, trpělivost ale přitom bezpodmínečnou důslednost. Pro výchovu azavaka platí stejná pravidla jako pro ostatní plemena, ale u azavaka je bezpodmínečně nutné je dodržet. Výchova azavaka není nijak obtížná, pokud má člověk s azavaky zkušenosti nebo si nechá od někoho zkušeného poradit. Potom jde vše snadno a jakoby mimochodem. Když se ale majitel azavakovi nevěnuje, nechá ho vyrůst "jak dříví v lese", je to na azavakovi znát většinou víc než na jiném plemeni. Je v podstatě jedno, zda pro majitele je azavak jeho prvním psem, či zda má dlouholeté zkušenosti např. se služebním plemenem. Někdy může být naopak zažitý stereotyp v zacházení s odlišným plemenem spíše na překážku. Pro dobrý vzájemný vztah pán - pes je nejdůležitější to, jak člověk dokáže psovi porozumět, zda se dovede na situaci podívat z psího pohledu a podle toho se psem jednat.
Azavak se samozřejmě dá naučit veškerou běžnou poslušnost. Učí se velmi lehce a dlouho si pamatuje. Jediným problematickým cvikem je, jako u všech chrtů, přivolání, ale i to se dá zvládnout. Hodí se i pro soutěže agility, velmi rád přeskakuje různé překážky. Naši azavaci i tahají a baví je to, zvlášť v zimě, kdy s nimi jezdíme skijöring (pes v postroji táhne asi na 3m šňůře lyžaře na běžkách - lyžař se jen neveze, ale aktivně psovi pomáhá). Samozřejmě, je to i pes vhodný pro dostihy chrtů.
Vzhledem ke své vrozené nedůvěřivosti vám 100% ohlídá dům či zahradu. Žádným pamlskem se nedá podplatit. Pokud k vám přijde někdo cizí na návštěvu, první reakce je většinou ostražitost a nedůvěřivost nebo alespoň rezervovanost, ale jakmile se návštěva posadí, baví se s vámi a psa si nevšímá, je vše v pořádku a za nějakou chvíli si pes přijde návštěvu sám očichat, případně se nechá i pohladit.

Azavak jako každý chrt potřebuje hodně pohybu. Denním minimem je kromě nutného venčení alespoň hodinová vycházka, tj. 5 - 6 km. Čím má pes více pohybu, tím je klidnější, ovladatelnější, poslušnější. Pokud si mladý pes nemůže vybít svůj temperament běháním, nudí se a přebytečnou energii si může začít odreagovávat nežádoucím způsobem - např. ničením zařízení bytu (to platí obecně pro všechna plemena). Je samozřejmé, že štěně a mladý pes musí mít k dispozici lákavé kousací hračky - např. umělé kosti. Pokud má dostatek pohybu, je azavak v bytě velmi klidný a většinu času prospí, takže o něm ani nevíte. Rád leží na vyvýšených místech, měl by mít měkkou podložku na ležení. Kromě dlouhých vycházek nebo tréninku na dostihové dráze je velmi vhodný běh u kola - to psa nejsnadněji unavíte. Azavak je plemeno vhodné jak do domku se zahradou, tak i do městského bytu. I pokud máte rodinný domek, je nezbytné, aby pes bydlel s vámi doma. Jednak je azavak vzhledem ke svému africkému původu teplomilný - v zimě by venku nepřežil, jednak vyžaduje co možná nejužší kontakt se svou rodinou, bez toho by velmi strádal. V žádném případě to není pes do kotce !! Jestliže ale máte dvorek nebo zahradu, je velmi praktické psovi pořídit vytápěnou boudu (dnes to není problém, existují bezpečné topné panely určené právě do boudy). V době kdy jste v zaměstnání, může pak být pes venku. I když má pes možnost volného pohybu na zahradě, je třeba s ním chodit každý den na vycházky.
Na vycházkách v zimě mírný mráz psovi nevadí, pokud je v pohybu. Jestliže ale např. jdete se psem na celý den na běžky nebo je silný mráz a jdete na delší vycházku, je vhodné psovi obléci teplý kabátek nebo kombinézu.
Kromě určité choulostivosti na chlad je azavak velmi zdravé plemeno, netrpí na žádné nemoci.
Výživa je stejná jako u jiných plemen chrtů.
Údržba srsti je jednoduchá, psa stačí otřít vlhkou žínkou a je čistý. V době línání se odumřelá srst nejlépe odstraní gumovým hřbílkem. V bytě jeho extrémně krátká a poměrně tvrdá srst není prakticky vidět a nevznáší se ve vzduchu při každém závanu jako srst většiny jiných plemen. Azavak je navíc velice čistotný, venku se loužím a blátu vyhýbá a i při deštivém počasí si břicho nezacáká, takže stačí psovi otřít nebo umýt tlapky a je čistý. Postrádá typický psí pach.
Vodu rád nemá, sám do vody nikdy nejde. I když některý pes třeba v létě rád běhá v mělké vodě, plave jen v nejkrajnějším případě. Mytí nohou v kbelíku s vodou nebo sprchování ve vaně si nechá líbit, pokud je na to zvyklý, ale je to pro něj utrpení.

Azavak na první pohled zaujme svou vysokou elegancí, je to opravdu nádherné plemeno. Vidět azavaka v pohybu, to je estetický zážitek i pro toho, komu se chrti jinak nelíbí.
Povahově je azavak trochu jiný, než většina plemen. V povaze se podobá ostatním orientálním chrtům - jako je např. afgán, saluka a hlavně sluga.
Jeho lásku si musíte zasloužit - pes u vás musí najít vždy zastání a bezpečí, nikdy ho nesmíte zradit - třeba z jeho hlediska nepochopitelným potrestáním nebo hrubým zacházením. Není to pes pro každého. Není to pes toho typu, který na vás neustále hledí s oddaným psím výrazem a s očekáváním dalšího povelu. Přesto je svému pánovi a rodině velice věrný a oddaný. Má velice vyvinutý smečkový pud - nejšťastnější je, když může být co nejvíce ve vaší společnosti. Změnu pána nesnáší (na rozdíl např. od německého ovčáka, který si zvykne snadno). Jestliže se rozhodnete pro azavaka, měl by u vás prožít celý svůj život.
Ve všech státech je azavak vzácné málopočetné plemeno. Majitelé azavaků jsou jako jedna rodina, téměř všichni se osobně znají. To platí i v mezinárodním měřítku. Když s azavakem přijdete na výstavu kamkoliv do zahraničí, jste ihned přijmuti do této "rodiny", získáte nové přátele. Vztahy mezi majiteli azavaků jsou opravdu velmi pěkné, nejspíš proto, že chov tohoto plemene není záležitostí komerční, ale věcí opravdového zájmu a nadšení pro plemeno.