Povaha azavaka
Azavak je přírodní plemeno. Pro přírodní plemena obecně jsou charakteristické tyto znaky povahy:
plachost
malá cvičitelnost
averze vůči nucení
nedostatek soustředění
nevázané lovecké pudy
averze vůči drilovému cvičení
vysoká inteligence
výborná paměť
vysoká schopnost řešit problémy (až na složitější nákupy a řešení kvadratických rovnic)
Z toho vyplývá, že psi přírodních plemen, to nejsou psi pro každého - pouze pro:
zodpovědné
informované
obětavé milovníky psů.
Tím není myšlena labilní nervová soustava, ale spíš opatrnost a nedůvěřivost jak k cizím lidem, tak i ke všemu novému a neobvyklému. Bez této opatrnosti by polovolně žijící pes ve své domovině nepřežil.
- malá cvičitelnost
U přírodních plemen se udává, že jsou
obtížně cvičitelná. Je to ale spíš otázka použité metody a motivace.
Azavak není německý ovčák ani pudl - nátlakové metody u něho
nezabírají, spíš naopak. Azavaka musí cvičení bavit - pak se vše naučí
velmi rychle. Pokud k dobré motivaci přidáme laskavost a důslednost,
bude i poslušný.
Pro šikovného cvičitele, který rozumí psímu
chování, je radost cvičit s azavakem a něco ho učit. Podle mých
osobních zkušeností je azavak velice chápavý a mnohé cviky se naučí
dokonce rychleji, než jiná tzv. "lehce cvičitelná" plemena používaná
pro služební výcvik.
Každodenní zábavné cvičení spojené s hrou a odměnami je prospěšné pro
obě strany - psa i jeho majitele. Utužuje vzájemný vztah, majitel se
tak učí porozumět psímu způsobu myšlení a chování. Pes se na takovéto
cvičení velmi těší - je to pro něj vítané zpestření života. Asi
nejvhodnější je pro azavaka výcvik agility, protože metodika výcviku je
založena výhradně na pozitivních metodách.
Zvlášť štěňata jsou na to velmi citlivá, těžko si zvykají na obojek, na vodítko, těžko snášejí jakékoliv omezování svobody. Násilím se ničeho nedosáhne, je třeba velké trpělivosti. V žádném případě nelze použít donucovací metodu při učení. Učit pouze hrou a na pamlsky. Donucení - např. stlačení zádě při povelu "sedni" chápe azavak jako velice nepříjemné, takže ho použijeme jen jako trest při neuposlechnutí naučeného povelu "sedni", ale ne při jeho učení.
- nedostatečné soustředěníAzavak je velice roztěkaný, neustále pozoruje své okolí, aby mu nic neuniklo, vše ho zajímá - ne jen jeho pán a cvičitel. Soustředění se ale dá naučit a vytrénovat - např. viz. metodika výcviku agility.
- nevázané lovecké pudy
Pronásledování všeho, co se hýbe,
je azavakovi vrozené, je to jeho přirozená potřeba. Je velmi těžké až
nemožné dosáhnout v tomto směru stoprocentní poslušnosti. Za
pronásledování zvěře není možné psa trestat. Řešením je výcvik na
dlouhé šňůře, pouštět psa jen na bezpečných místech, vidět zvěř dřív
než on a včas ho přivolat.
Vrozený pud pronásledování kořisti si azavak může vybít na dostihové dráze - při klasických dostizích nebo při coursingu.
Nejen učení musí azavaka bavit, ale i každé cvičení. Po azavakovi nemůžete chtít, aby 10x za sebou splnil povely sedni, lehni, stůj. Skupinové cvičení základní poslušnosti na kynologickém cvičišti azavaka většinou nenadchne. Cvičení musí být pestré, zajímavé, s přestávkami vyplněnými hrou. Takové cvičení azavak miluje a těší se na něj.
- vysoká inteligence - výborná paměť - vysoká schopnost řešit problémy
Inteligence azavaka se
vyznačuje schopností řešit problémy po svém a k svému prospěchu - je to
důsledek dlouhého vývoje v jeho domovině, kde se musel spolehnout
především jen na sebe.
Přírodní plemena svou inteligencí vynikají
nad všemi ostatními více prošlechtěnými plemeny psů. Ale pozor! Vysoká
inteligence psa nebývá pro majitele vždy výhodou. Mnohem lépe každý
zvládne hloupého psa. Hloupý pes "nezlobí".
Chytrý pes má vysokou potřebu stále nových dojmů, zážitků, vyžaduje
pestré zaměstnání. Pokud mu to vše majitel v dostatečné míře nezajistí,
bude se pes nudit a bude nucen si zajistit uspokojení svých psychických
potřeb sám - např. útěky, touláním, vymýšlením všelijakých "lumpáren"
atd.
Výborná paměť může být pro majitele také nevýhodnou vlastností. Stačí
jedno selhání nervů (vašich), jedno hrubé zacházení či potrestání tzv.
"se zpožděním" (tj. jinak než přímo v okamžiku nežádoucí činnosti - psi
si uchovávají povědomí o určitém vlastním činu jen 1/2 až 2 vteřiny -
tzn. že pes nechápe, že je trestán za něco, co spáchal před pěti
minutami (o půlhodině či půldni ani nemluvě)) a chování psa je tím
poznamenáno na několik let i na celý život. Azavak má i výbornou paměť
prostorovou a orientační. I když uteče, nikdy nezabloudí, nikdy se
neztratí. Vrátí se vždy na místo, odkud utekl a to třeba i z úplně
opačné strany.
Pamatuje si ale také lákavou mršinu nebo smetiště s kostmi ze
zabijačky, kolem kterého jste šli před týdnem a když si usmyslí,
odskočí si ho zkontrolovat, i když tentokrát jdete úplně jinou cestou.
Velmi dlouho si pamatuje i osoby, se kterými se jednou spřátelil (ale i
znepřátelil.). Štěňata, která odcházejí do světa v 9ti týdnech věku,
bezpečně poznají svého chovatele i v dospělosti.
Schopnost řešit problémy také každý majitel nehodnotí kladně. Řešit
problémy, to znamená např. rychle přijít na to, jak se otvírají dveře,
že koš na odpadky se dá otevřít sešlápnutím pedálu apod.
Ale kdo dovede inteligenci svého psa ocenit a těšit se z ní, koho baví
vymýšlet svému psovi zábavu, učit ho různé kousky, koho baví přemýšlet,
jak svého psa přelstít, místo aby ho fyzicky trestal, ten bude azavakem
nadšen a nikdy se s ním nebude nudit. Kdo jednou žil s azavakem a
zamiloval si ho, tomu se pak zdá každé jiné plemeno nezajímavé.
Azavak žil odjakživa po staletí v nejužším kontaktu se svým pánem, svou
rodinou. Spal se svým pánem ve stanu, nezřídka i pod stejnou pokrývkou,
účastnil se her dětí, všude svou rodinu doprovázel. Úzký vztah k pánovi
a k jeho rodině je v povaze azavaka pevně zakotven. Proto je azavak:
- mimořádně milý rodinný pes, přítulný, mazlivý a hravý
- má vynikající vztah k dětem
- velmi pevný vztah k členům rodiny (nemůže proto v dospělosti měnit majitele)
- má potřebu být neustále se svými lidmi.
Než se rozhodnete opatřit si štěně azavaka, dobře uvažte, zda jste
ochotni a schopni věnovat štěněti maximum času, zda jste ochotni
překonat svoji pohodlnost při výchově štěněte.
Spousta lásky, trpělivosti, mazlení, her a dobré krmení - to zdaleka
nestačí. U azavaka je nesmírně důležitá dobrá socializace. V období
tzv. "vtišťovací fáze", která trvá přibližně od 3 do 16ti týdnů věku,
se rozhodujícím způsobem formuje budoucí povaha a chování dospělého
psa. Je třeba využít každého dne a štěně seznamovat s cizími lidmi,
dětmi, cizími psy, domácími zvířaty, ruchem ulice, různým
prostředím.... Ideální jsou přeplněná tržiště, parky ve velkých
městech, kde se scházejí pejskaři a volně pobíhají samí hodní psi...
Je možné, že u vás vyrostlo už několik psů jiných plemen bez této
intenzivní speciální výchovy a přesto z nich byli ideální a
bezproblémoví společníci. U azavaka je to jiné. I když má štěně po
předcích vrozenou výbornou povahu, bez dobré socializace z něho ideální
společník nebude.
Jak takový dobře socializovaný azavak vypadá? Bez obav ho
můžete pustit v kterémkoliv velkém parku - s cizími psy se nepere,
nehoní běžce, lidí si nevšímá. Na výstavě se chová suveréně, nechá se
od rozhodčího prohmatat, prohlédnout si zuby. Doma sice hlídá, ale když
pozvete návštěvu dál, za chvíli se uklidní a většinou se nechá i
pohladit. Neloví slepice, nehoní ovce, kamarádí s rodinnými kočkami...
Bez problémů cestuje s vámi autem, vlakem, autobusem i tramvají, můžete
ho brát všude s sebou.
Jistě stojí za to obětovat maximum, každý den se štěněti do jeho 4
měsíců intenzivně věnovat a pak se třeba i 15 let těšit z vynikajícího
společníka.
Přírodní plemena mají zachované všechny původní instinkty a způsoby
chování - tak jako jejich divocí předci. Mají pevné zdraví,
bezproblémové porody, vynikající mateřské chování. Pokud v rodině žije
azavaků několik, je velmi zajímavé pozorovat sociální chování ve
smečce. Nejkrásnější a nejzajímavější je období odchovu štěňat, kdy o
štěňata pečuje celá smečka. Zpočátku matka do blízkosti svých potomků
žádného psa nepustí. Ale když štěňata otevřou oči a začnou chodit, už
se o ně tolik nebojí a přenechá část péče ostatním. Především mladé
feny - tetičky jsou ze štěňat nadšené, nosí jim hračky a vydrží si s
nimi hrát po celý den, pokud štěňata právě nespí. Když už štěňatům
mateřské mléko nestačí, matka i otec jim vyvrhují potravu, i když
chovatel štěňata krmí sebelépe. Od matky nebo jiného člena smečky je to
vždy lepší než z misky. Je až dojemné pozorovat, když některý člen
smečky přinese štěňatům pamlsek, který sám dostal. Matka to dělá běžně.
Obzvlášť rádi přinesou štěňatům větší kus syrového masa. Jednou jsem
každému psovi dala čerstvě zabitého králíka i s kůží. Otec štěňat všem
dospělým psům králíky sebral, donesl je štěňatům a roztrhal jim je -
naporcoval, aby je mohla sežrat. Takto se o mláďata starají vlci nebo
dingové, psi vysoce prošlechtěných plemen to už neumí.
Evropský zájmový chov plemene má velmi krátkou historii. Na jeho
počátku bylo v Evropě jen několik jedinců, takže chov probíhal po
několik generací velmi úzkou příbuzenskou plemenitbou. To se v
některých případech, bohužel, neobešlo bez negativních následků na
zdraví i povaze. Teprve později se začaly do chovu zapojovat další nové
přímé importy ze zemí původu.
Různí chovatelé mají různé názory a různé chovatelské cíle, proto se
odchovy jednotlivých chovatelů mohou od sebe dost lišit. Pro plemeno
jako celek je to ale jen dobře. Dá se říct, že existují dva protipóly:
a) chovatelé, jejichž primárním chovatelským cílem je "výstavní
azavak". Zaměřují se na co nejvyšší jemnost a ušlechtilost, co nejvyšší
zdůraznění typických znaků a proporcí. Jejich odchovy většinou na
výstavách s přehledem vítězí. Nejrychlejší a nejjistější cesta k tomuto
cíli je příbuzenská liniová plemenitba.
b) chovatelé, jejichž nejdůležitějším chovatelským cílem je zachovat
plemeno v jeho původní podobě pro budoucí generace. Dbají především na
dobrou povahu, pevné zdraví a z hlediska exteriéru na typický vzhled,
eleganci, ale bez nefunkčního přehánění. Preferují nepříbuzná spojení,
používají v chovu přímé importy pro oživení krve a zachování genetické
pestrosti plemene.
Samozřejmě ne všichni chovatelé se dají rozdělit do těchto dvou škatulek, ne všichni mají tak vyhraněný názor.
Jestliže uvažujete o koupi štěněte, měli byste si ujasnit, kvůli čemu
si štěně pořizujete, co je pro vás nejpodstatnější a podle toho si
vybírat od kterého chovatele a z jakého spojení si štěně vyberete. Zda
jsou pro vás nejdůležitější výstavní úspěchy nebo dobrá povaha, pevné
zdraví. Nelze chtít vše najednou. Superšampion s vynikající povahou a
pevným zdravím, to se povede málokdy.
Pokud plánujete dovoz štěněte ze zahraničí, konzultujte to raději
napřed s nějakým zkušeným chovatelem. Když se vám podaří dovézt štěně,
které není s azavaky v Česku příbuzné, prokážete tím českému chovu
velkou službu.